:: Lucie + Petr :: a jejich pohádková svatba na Chateau Mcely

napsala Lucie
16 dubna
Skutečné svatby
1158 shlédnutí

Milí přátelé, ráda bych se představila, jsem Lucie Morozová a pracuji jako Event & Wedding manager na Chateau Mcely. Náš krásný zámek je velmi oblíbeným místem zamilovaných párů a mnoha snoubenců. Vcelku neplánovaně se však moje “pracoviště” stalo i místem mé vlastní svatby, a proto bych se s vámi ráda podělila svůj svatební příběh.

Bylo tomu již dva roky, co jsme se s přítelem zasnoubili. I přesto, že jsme ze všech stran slýchali nepsané pravidlo „do roka a do dne“, vůbec jsme se tím nezabývali a ani nehledali termín, jak káže svatební etiketa. Dny a týdny v práci utíkaly a my věděli, že do roka a do dne to určitě nestihneme, i když se rodina i přátelé na datum svatby stále ptali.

Obávala jsem se, jestli je v mých silách zvládnout ve svůj svatební den koordinaci. Svatební dodavatelé mi vyšli velice vstříc, ale uznávám, že se mnou neměli žádnou starost. Sepsala jsem jim přesné požadavky v jednom jediném e-mailu, florista věděl, jaké má připravit květiny, i hudebníci věděli, které skladby a kdy mají hrát. Přiznám se, že plánování vlastní svatby mi zabralo asi 3 hodiny. Bála jsem se spíše toho, že budu pořád pracovat a svatebního dne si vůbec neužiju. Na zámek jsme s partnerem přijeli již o noc dříve a tehdy to začalo romanticky. Po večeři přišla tak velká bouřka, že jsme zbytek noci strávili při svíčkách na zámku uprostřed Svatojiřského lesa. Díky bouřce nastal několikahodinový výpadek proudu.

Ráno jsme se probudili a po snídani začaly přípravy. Samozřejmě jsem se jich musela účastnit. Asi do dvanácti hodin jsem pobíhala s mokrou hlavou po zámku, bez make-upu a v džínách. Kolegové na mě koukali s nevyřčenou otázkou – zda jsem se nezbláznila? Ale já nemohla jen tak sedět a koukat. Znáte film Anděl na horách? I na dovolené se pan revizor choval jako v práci. Prostě jsem to musela trochu zorganizovat, rozestavit židle na obřadním místě podle mých představ, aby všechno klaplo dokonale. I když mi kolegové říkali, že mám jen relaxovat a nepracovat, tak já opravdu relaxovala.

Jsem trochu puntičkář a z těch desítek svateb přesně vím, co je nejlepší a co nejlépe vypadá na fotografiích. Jakmile jsem věděla, že je vše připraveno, jak má být a že všichni mají správné informace, mohla jsem se jít připravovat já. Byla jsem sama zvědavá, jaké to všechno bude, zda budu nervózní a zda budu u obřadu dojatá. Přece jen jsem věděla, kdo nás bude oddávat, jakou bude mít řeč a jak to bude všechno vypadat. Nervózní jsem začala být asi 30 minut před obřadem, kdy jsme finalizovali make-up a účes. Jakmile jsem se za pomoci naší terapeutky Petry a pokojské Ilonky začala soukat do svatebních šatů, začala jsem si uvědomovat, že hlavním účinkujícím jsem já sama.

Že stojím v Legendě a najednou mi všichni kolegové pomáhají a chtějí, aby všechno klaplo a měli jsme nezapomenutelnou svatbu – prostě tak jako se celý tým Chateau Mcely snaží vždy. Koordinace samotného obřadu se ujala má kolegyňka Karla, která to zvládla opět bravurně. Z mého svatebního apartmá mne nedoprovázel jen můj tatínek, ale i zástup mých kolegyň pokojských. Bylo skvělé, jak mě všichni z týmu podporovali, bylo vidět, že tu emoci sdílí se mnou. Najednou mi došlo, že jsme na zámku jedna velká rodina. Ve svatební den jsem kolem sebe měla opravdu jen ty nejbližší a tu podporu jsem viděla všude, kam jsem se podívala. Bylo to něco opravdu výjimečného.

Samotný obřad byl nádherný. Oddávající paní Knytlová a matrikářka paní Kohoutová pro nás připravily výjimečný obřad. Bylo cítit, že i pro ně je to více osobní a chtěly, ať mám tu nejkrásnější svatbu na zámku. Bylo to romantické a dojemné. Téměř všichni kolegové se přišli na obřad podívat. Ti, co nemohli přijít na obřad, pokukovali alespoň z oken zámku. Po obřadu nás čekalo fotografování. Tímto bychom chtěli s manželem moc poděkovat Štěpánu Vrzalovi, který nám udělal nádherné fotografie v zámeckém parku plné romantiky a zároveň vtipu. Hostina byla výtečná, grilované prasátko se moc povedlo a všichni svatební hosté byli velice spokojeni jak s jídlem a pitím, tak i se samotnou obsluhou. Kolega Aleš se o nás staral až do ranních hodin.

Ačkoliv jsem měla trochu obavy z toho, že si svatbu „v práci“ neužiji, ani trochu nelituji toho, že jsme si pro náš den D vybrali právě Chateau Mcely. Mohla jsem si vyzkoušet roli nevěsty a tím být nyní při svatbách vždy o krok dále, než jsou snoubenci. A díky týmu Chateau Mcely jsem měla tu nejkrásnější svatbu, o které může snít každá slečna. Tímto ještě jednou moc děkuji všem za podporu a péči během mého krásného svatebního dne.