PRÁVĚ ČTETE

Kristýna a Vlastík, Háj ve Slezsku

Kristýna a Vlastík, Háj ve Slezsku

fotografie Zvěčněte se

Nevěsta Kristýna pro nás všechny napsala tento krásný příběh:

Bylo nebylo…
Když se potkají developer, realista každým coulem, a emancipovaný snílek, který věří tomu, že spasí svět, nemůže z toho být nic jiného, než LÁSKA NEBESKÁ…

Ale všechno má samozřejmě svůj čas. A chtělo to mnoho dlouhých zimních večerů a brzkých ran, desítky po duši hladících básní, stovky upovídaných hodin, tisíce nesmělých pohledů a hřejivých úsměvů, několik květů a nespočet krásných skladeb k tomu, aby mi můj milý otevřel oči a ukázal, že ON a JÁ, jsme opravdu láska nebeská! K mému obrovskému štěstí vytrval. Překonal všechny nástrahy, které mu mé emancipované já kladlo pod nožky, chytil mne pevně za ruku a už ji nepustil. Dnes mohu s hřejivým pocitem uvnitř sebe říci, že vedle mne stojí muž, který mne ctí a zahrnuje bezelstnou láskou bez podmínek. Muž, který je mým důvodem k úsměvu nejen v okamžicích veselých a rozverných, ale především v těch šedivých a smutných. Muž, díky kterému jsem se jen utvrdila ve své víře v to, že po světě opravdu chodí duše, které pro sebe byly stvořeny… A které se dřív nebo později prostě musí najít.

fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se

Chtěla bys mě navěky? Já Tebe ano!
Zasnoubení mnoho lidí v našem okolí překvapilo, možná zaskočilo. Ano, na místní poměry přišlo vcelku brzy, ale to se pohybujeme v rovině zajetých představ a vzorců o tom, jak by to mělo být. Mnohdy je za správné považováno to, co lze vidět nejvíce. V našich očích je tomu však jinak. Často člověk stráví s někým léta letoucí, a přesto v něm bude poskakovat ten malý otazník nejistoty, a někdy člověku stačí chvíle na to, aby cítil, že má vedle sebe někoho, komu se chce plně odevzdat, chytit jej za ruku a proplout s ním vším, co život přinese. Tak tomu bylo v našem případě. Netřeba dlouze vysvětlovat proč. Prostě proto, že to tak cítíme. Srdce bylo od počátku našim hlavním ukazatelem a středobodem všeho. A ano, má to svá rizika, ale pokud druhého opravdu upřímně miluji, nejsou tato rizika naopak výzvou?

“A není to moc brzy?“…
“Měli byste se více poznat!”
“A kdy už bude ta svatba?”
“Příští rok?”
“Přespříští rok?”
“Víš, že se říká do roka a do dne?”
“A bude vůbec někdy ta svatba?”…

Oproti – Kde se vzalo, tu se vzalo, z ČISTAJASNA zasnoubeni! – si svatba naopak hrála na slečnu loudavou. Jednou měl developer kupu práce se zachraňováním dobré pověsti technického světa, pak jsem zase já doháněla svou pověst vzorné studentky. Když se nepsala diplomka, tak se vyvíjel důležitý projekt a když se přestal vyvíjet důležitý projekt, tak se státnicovalo. Chtělo to jednoduše tu pravou chvilku, v ten pravý čas…

17. 5. 2014, jedna hodina a pět minutek. To byla TA pravá chvilka, v TEN pravý čas. A už zbývalo jen TO pravé místo, TY pravé nápady a TI praví lidé okolo.

fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
Kristýna a Vlastík, Háj ve Slezsku
fotografie Zvěčněte se

Fantazii se meze nekladou…
O tom, jak by měla vypadat oslava naší lásky, jak s úsměvem svatbě říkáme, jsme měli namalovanou paletu představ velmi dlouho.
Takže kde? A jak? A s kým?
Na místě zarostlém zelení, kde obloha blankytně modrá vzhlíží se v potůčku zpívajícím a stromy rozdávají energii na první dotek! Spontánně, vesele, neformálně, nevšedně, rozverně a s úsměvem na rtech! Se všemi, které máme rádi!

A tak počalo v jednom útulném pražském podkroví u domácího Brownies plánování ANO! ANO! výkřiků. Developer se posadil k notebooku, já jsem otevřela své kouzelné ”handmade” krabice a začalo se čarovat. A čarovalo se vášnivě a vydatně!
Protože je developer hrdým nositelem strniště a já si rty tuze ráda patlám barvičkami, knírek a pusinka nás hledali tak dlouho, až nás našli. A pak už jen zbývalo protancovat se několika společnými kreativními chvílemi, nekonečným laděním růžové barvy (protože starorůžová přece není fuchsiová!), mými “pintlich” připomínkami a neúnavným přesvědčením o tom, že grafické stránce věci rozumím lépe, než developer, desítkami usmiřovacích pusinek a pohlazení aaaa… světe div se, láska hory přenáší a knírkovo-pusinkovou kartičku křičící do světa veselé novinky přináší.
A protože komu se nelení, tomu se zelení, brzy se naše knírkovo-pusinková rodina rozrostla o chutnou Mňam kartičku zvoucí na párty plnou dobrot a Le Chic oděvní manuál šeptající “Vyfešákuj se! Vyfešákuj se! Vyfešákuj se!”…
A protože je developer opravdu velmi šikovný, brzy pod jeho taktovkou vzniklo také ilustrované video o tom, jak mě “ulovil”.
A protože developer nezapře, že je developerem, tak naši lásku brzy udělal online.
A tak se celý svět dozvěděl, že Vlastík miluje Kiki, že Kiki miluje Vlastíka a že bude svatba!
Hurá!

Ačkoliv většinu roku poletujeme v Praze, lásku nebeskou jsme s našimi milými opěvovali v okolí Opavy, odkud pocházíme. Místo zarostlé zelení, kde obloha blankytně modrá vzhlíží se v potůčku zpívajícím a stromy rozdávají energii na první dotek?
Mlýn u Vodníka Slámy!
Areál uprostřed čisté přírody, který dýchá neskutečnou atmosférou. Oči neví, kterým směrem mrkat dříve, a duše si lebedí pod tou krásou plynoucí ze všech stran. To vše dokořeněno lidským přístupem majitelů Popkových, jenž mají úžasný talent na to, splnit v mžiku všechna možná i nemožná přání…
Prostě TO pravé místo!

fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se  fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se

Už zítra…
Už zítra! Už zítra! Už zítra!
Plán byl jasný. V klidu a pohodě proplout celým dnem, zakroužkovat zbývající položky na seznamu, dát developerovi poslední svobodnou hubičku a HODNĚ spát, abych byla jako panenka! Do klidu a pohody se cestou namíchala špetka chaosu a nahodilých maličkostí, ztracených hostů, omámených krajinami dosud neznámými, dávno zapomenutých puntíků na TO DO! listě, mínus další 2 kilogramy na váze, které mi chyběly do šatů, počasí, které se mračilo, až to hezké nebylo…
Ale co už.
Prostě spolu! Navěky! Za každého počasí!

A tak vypukla rodinná párty – Nadekoruj, co můžeš! – provoněná domácími karbanátky Vlastíkovy maminky. A já musím ještě jednou zavolat jedno obrovské “DĚKUJI” směrem k naší báječné rodině a svědkům, protože jejich neutuchající podpora, bezedný džbánek pozitivní energie a odhodlanost přemalovat s námi celou tu barevnou paletu představ do reality, byla neuvěřitelná. S úsměvem, kupou lásky a umaštěnou pusou od karbanátků?
ANO!
Jó, když jsou karbanátky, tak jde všechno…

A jakpak že to bylo na začátku? HODNĚ spát? Tak o tom, jak se o půl třetí ráno šije polštářek pod prstýnky, někdy příště…

fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se  fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se  fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se  fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se

Teď a tady! Spolu! Navěky…
ANO! ANO! jsme na sebe “zakřičeli” v TEN pravý čas, v TU pravou chvíli, na TOM pravém místě, obklopeni TĚMI pravými lidmi. Za letmého mrholení mezi stromy zelenými. Rozněžněni skladbami, které nás vždy pohladí na duši. V okamžiku zcela spontánním a přirozeném, bez časem obroušených úryvků a mott, která pamatují stovky obřadů, ve společnosti srdce hřejících slov sepsaných mým mužem…

Jestli…
Jestli být, či nebýt? Toť otázka…
Být!
Jestli být, tak kvůli čemu?
Kvůli všemu!
Jestli kvůli všemu, tak s kým?
S někým, koho miluji.
Jestli s někým, koho miluji, tak s kým?
S někým, s kým chci strávit zbytek života.
Jestli s někým, s kým chci strávit zbytek života, tak s kým?
S někým, kdo se o mne zajímá a vrací mi vše zpět.
Jestli s někým, kdo se o mne zajímá a vrací mi vše zpět, tak s kým?
S někým, na koho se spolehnu, a nebude se se mnou bát v autě …
Jestli s někým, na koho se spolehnu a nebude se se mnou bát v autě, tak s kým?
S někým kdo byl pro mne zrozen a já pro něj. Tak to někdy prostě je.
Jestli někdy prostě je možné být s někým, kdo byl pro mne zrozen a já pro něj, tak s kým?
S ní.
Jestli s ní, tak proč?
Protože ji miluji.
Jestli ji miluji, tak co dál?
Děti! Spousta dětí!
Jestli děti, tak proč?
Protože budou mít to nejlepší z nás obou.
Jestli budou mít to nejlepší z nás obou, tak jaké budou?
Skvělé!
Jestli budou skvělé, tak co s nimi bude dál?
Vyrostou z nich dobří lidé, kteří budou něco znamenat. Minimálně pro nás!
Jestli z nich vyrostou dobří lidé, kteří budou něco znamenat, a to minimálně pro nás, tak co dál?
Dožijeme život plný lásky.
Jestli dožijeme život plný lásky, tak co pak?
Budeme spolu navždy…

fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se  fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se
fotografie Zvěčněte se

Hurá, byla svatba!
A je to za námi. Tak jaké to bylo? Povznášející, ale nutno říci, že ne vždy tak zcela jednoduché. Snadno se totiž na plátno maluje v představách a trošku jinak v reálném životě, který je protkán kupou povinností, jež nepočkají. Plánování z Prahy na dálku několikrát protkaly chvilky opravdového dobrodružství a mými nejlepšími kamarádkami byly na pár měsíců nůžky a tavná pistole. Na pozadí běží mnoho nocí strávených u bezedného hrníčku zeleného čaje, kupa pokreslených papírů, desítky telefonátů a stovky e-mailů, nespočet procestovaných kilometrů, třikrát spálený palec, několik stavů totálního vyčerpání a věty: “Příště? Jedině ve čtyřech na úřadě!“ Ale všechny ty dlouhé noci a spálené palce a loudavé kilometry stály za to, protože když zavřu oči a vracím se zpět, vidím něžný pohled mého muže a jeho upřímné slzy. Cítím hřejivé teplo v celém těle a všechnu tu radost a štěstí ve vzduchu. Celým svým já vnímám onen okamžik, kdy jsme se mezi stromy zelenými oddali jeden druhému tak, jak jsme si to namalovali v představách… spontánně, vesele, neformálně, nevšedně, rozverně a s úsměvem na rtech!

Myslím si, že život je především o správných lidech, umění radovat se z maličkostí a o okamžicích plujících v čase, které nás pohladí na duši a ještě dlouho poté, co nás potkaly, nám vykouzlí úsměv na rtech a ten tajemně zvláštní pocit v břiše. Jak jsem již psala, věřím, že na světě chodí duše, které pro sebe byly stvořeny, a cítím, že já jsem tu svou již našla. To, na čem na konci dne opravdu záleží je, že vedle Vás stojí člověk, kterého ctíte a milujete a který Vás ctí a miluje zpět. A že okolo Vás stojí lidé, se kterými můžete upřímně sdílet vzájemné štěstí. Říká se tomu svatba, ale pro nás to byl slet neskutečně povznášejících okamžiků, které nás budou hladit na duši po zbytek života.

Ještě jednou děkujeme všem za neutuchající podporu, nádherná slova a upřímný úsměv vyslaný vstříc naší lásce! A jedno speciální DÍKY Janči a Luci ze Zvečněte se, které okamžiky chytají s nevídanou lehkostí. Na naše svatební video se můžete podívat zde.

A co napsat na poslední řádky?
Snad jen…
…hurá na ten život plný lásky!

K&V

Ps1: Hurá, byla svatba!
Ps2: The best is yet to come…

fotografie Zvěčněte se

svatební fotografie & video Zvěčněte se | šaty nevěsty Dressfirst | boty Favolla |
vlasy & make-up David&Alice | outfit ženicha kalhoty – Jeremy, košile – Pietro Filipi, čepice – Marks&Spencer, ponožky – Happy Socks, boty – F&F, hodinky – Pebble | prstýnky Kredum | květiny Bronislava Richterová | dort a dobroty Martina Pudová | dortové podnosy a háčkované dečky Wedtime | lokalita Mlýn u Vodníka Slámy, Háj ve Slezsku – Lhota | oznámení a menu ženich & nevěsta | video & web Hurá, bude svatba! ženich | dekorace tatínek ženicha & nevěsta

 



SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

  1. Martina

    23 prosince

    úžasná nápaditá svatba a hlavně krásně napsaný článek! klobouk dolů, máte talent 🙂

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

By using this form you agree with the storage and handling of your data by this website.

INSTAGRAM
podělte se o váš příběh pod hashtagem #originalnisvatba